Hluk a vibrace

3.1.2 Hluk a vibrace

Hluk patří k nejškodlivějším negativním průvodním jevům moderní civilizace.

Hluk působí svou intenzitou, délkou trvání, frekvencí a rozložením během dne. Poškozuje  nejen lidské sluchové orgány, ale i cévní, zažívací, endokrinní a zejména nervový systém  člověka (Brinke, 1999). Při 120-130 dB, což odpovídá hluku leteckých motorů, se  projevují nevratné účinky na lidské tkáně. Ke zvýšené hladině hlučnosti (nad 60 dB)  přirozeně dochází na místech s vysokou návštěvností, v blízkosti letišť a dálnic. Podle J.  Havránka, Z. Jandáka (2006) je v České republice nadměrným dopravním hlukem  zasaženo zhruba 40 % obytných budov a asi 2,5 milionu osob. Dopravní hluk však podle  jejich názoru nepředstavuje (a to zpravidla ani v okolí letišť) riziko vzniku poškození  sluchu. Odhady ukazují, že se doprava v ČR podílí na celkové hlučnosti více než jednou  třetinou.  

Hluk se při vysokých rychlostech nad 200km/h chová jiným způsobem, než na jaký  jsme zvyklí u standardních či modernizovaných tratí. U vysokorychlostních železničních  tratí nabývá na významu aerodynamika vozidla. Průjezd vlaku se akusticky více podobá  spíš výstřelu než liniovému zdroji, mění se frekvenční spektrum hluku i jeho zdroje (podle  Ministerstva životního prostředí ČR: www.env.cz). J.-P. Rodrigue (2006) uvádí, že  evropská železnice se podílí 10 % na hlukových emisí z dopravy. Podle J. Hlaváčka (1998)  dominantním zdrojem hluku šířící se vzduchem při jízdě vozidla po železniční trati je hluk  valení. Tvrzení, že při vysokých rychlostech nad 200 km/h se stává dominantní  aerodynamický hluk se měřením neprokázalo. Dále J. Hlaváček (1998) poznamenává, že  omezení nebo snížení hlukových emisí je nejúčinnější u zdroje. Z tohoto důvodu by  nejrůznější protihluková opatření měla být aplikována především na vozidlo a trať.  Nejpoužívanější v současné praxi jsou stavby protihlukových bariér, které jsou  nejnákladnějším řešením a často i málo efektivním.  

Protihlukové opatření aplikované na vlakové soupravy jsou většinou totožné s  protivibračními aplikacemi. Zdrojem vibrací, které ovlivňují účastníky dopravy i obyvatele  přilehlých budov, jsou především kolejová, silniční nákladní a autobusová doprava.  Vibrace staveb mohou způsobovat i přelety proudových letadel (Brinke, 1999). Vibrace  vznikají provozem vozidel na nerovné vozovce a na kolejích a přenášejí se do okolí  zástavby. Závisí na konstrukci vozidel, rychlosti a zrychlení, na kvalitě, krytu a celkové  konstrukci vozovky a v případě kolejové dopravy styků kolejí s podložím. Výzkum  negativních vlivů otřesů a vibrací na stavební objekty zatím nepřekročil tak daleko, aby  bylo možno jednoznačně stanovit závislosti mezi strukturou a rozsahem dopravy a  ohrožení budov. Obdobně je tomu u vlivu otřesů na člověka (Zapletalová, 1999).

https://is.muni.cz/th/pg3dr/PavlaOklestkova.pdf

The post Hluk a vibrace appeared first on STOP VysokoRychlostní Trati.

Zdroj: https://www.vrtaci.cz/2021/03/01/hluk-a-vibrace-sound-vibration/