Hluk a vibrace
3.1.2 Hluk a vibrace
Hluk patří k nejškodlivějším negativním průvodním jevům moderní civilizace.
Hluk působí svou intenzitou, délkou trvání, frekvencí a rozložením během dne. Poškozuje nejen lidské sluchové orgány, ale i cévní, zažívací, endokrinní a zejména nervový systém člověka (Brinke, 1999). Při 120-130 dB, což odpovídá hluku leteckých motorů, se projevují nevratné účinky na lidské tkáně. Ke zvýšené hladině hlučnosti (nad 60 dB) přirozeně dochází na místech s vysokou návštěvností, v blízkosti letišť a dálnic. Podle J. Havránka, Z. Jandáka (2006) je v České republice nadměrným dopravním hlukem zasaženo zhruba 40 % obytných budov a asi 2,5 milionu osob. Dopravní hluk však podle jejich názoru nepředstavuje (a to zpravidla ani v okolí letišť) riziko vzniku poškození sluchu. Odhady ukazují, že se doprava v ČR podílí na celkové hlučnosti více než jednou třetinou.
Hluk se při vysokých rychlostech nad 200km/h chová jiným způsobem, než na jaký jsme zvyklí u standardních či modernizovaných tratí. U vysokorychlostních železničních tratí nabývá na významu aerodynamika vozidla. Průjezd vlaku se akusticky více podobá spíš výstřelu než liniovému zdroji, mění se frekvenční spektrum hluku i jeho zdroje (podle Ministerstva životního prostředí ČR: www.env.cz). J.-P. Rodrigue (2006) uvádí, že evropská železnice se podílí 10 % na hlukových emisí z dopravy. Podle J. Hlaváčka (1998) dominantním zdrojem hluku šířící se vzduchem při jízdě vozidla po železniční trati je hluk valení. Tvrzení, že při vysokých rychlostech nad 200 km/h se stává dominantní aerodynamický hluk se měřením neprokázalo. Dále J. Hlaváček (1998) poznamenává, že omezení nebo snížení hlukových emisí je nejúčinnější u zdroje. Z tohoto důvodu by nejrůznější protihluková opatření měla být aplikována především na vozidlo a trať. Nejpoužívanější v současné praxi jsou stavby protihlukových bariér, které jsou nejnákladnějším řešením a často i málo efektivním.
Protihlukové opatření aplikované na vlakové soupravy jsou většinou totožné s protivibračními aplikacemi. Zdrojem vibrací, které ovlivňují účastníky dopravy i obyvatele přilehlých budov, jsou především kolejová, silniční nákladní a autobusová doprava. Vibrace staveb mohou způsobovat i přelety proudových letadel (Brinke, 1999). Vibrace vznikají provozem vozidel na nerovné vozovce a na kolejích a přenášejí se do okolí zástavby. Závisí na konstrukci vozidel, rychlosti a zrychlení, na kvalitě, krytu a celkové konstrukci vozovky a v případě kolejové dopravy styků kolejí s podložím. Výzkum negativních vlivů otřesů a vibrací na stavební objekty zatím nepřekročil tak daleko, aby bylo možno jednoznačně stanovit závislosti mezi strukturou a rozsahem dopravy a ohrožení budov. Obdobně je tomu u vlivu otřesů na člověka (Zapletalová, 1999).
https://is.muni.cz/th/pg3dr/PavlaOklestkova.pdf
The post Hluk a vibrace appeared first on STOP VysokoRychlostní Trati.
Zdroj: https://www.vrtaci.cz/2021/03/01/hluk-a-vibrace-sound-vibration/