Pravda o vysokorychlostních železnicích: Mezi politikou a etikou

[English]

V České republice čelí projekt vysokorychlostní železnice značné a stále větší kontrole. Drážní úřad výrazně nadhodnotil počty cestujících a ekonomické přínosy a zároveň podhodnotil náklady, což vedlo k nejisté finanční situaci vlády. Po sobě jdoucí vlády, které projekt agresivně prosazovaly, se nyní ocitají v úzkých. Byly nastaveny vysoké nároky, takže je politicky neudržitelné stáhnout podporu, přestože si uvědomují potenciální katastrofální dopad na národní ekonomiku. Mediální podpora zdánlivě znemožnila včasné zastavení projektu a zřejmě posunula politické priority směrem k sebezáchově politiků před veřejným blahem.

Strategie financování tohoto projektu zahrnuje vydávání dluhopisů s možností jejich refinancování při splatnosti. Tento přístup však vyvolává etické a praktické obavy. Opakované refinancování dluhu bez řešení fiskálních nerovnováh může podkopat důvěru na trzích, zvýšit náklady na půjčky a riskovat dluhovou spirálu. Navíc úmyslné zvyšování ekonomiky za účelem snížení reálné hodnoty dluhu by mohlo drasticky snížit kupní sílu občanů, zejména důchodců a lidí s pevnými příjmy, a potenciálně destabilizovat ekonomiku.

Vláda také zvažuje financování projektu prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). To představuje riziko buď zavádění investorů ohledně jeho životaschopnosti, nebo závazek pokrýt jakékoli budoucí ztráty, což by zatížilo veřejné zdroje a porušilo očekávané standardy transparentnosti a odpovědnosti.

Tato situace není pouze finanční dilema, ale také hluboká etická otázka. Zdá se, že opakované vlády dávají přednost politickému přežití před ekonomickým blahobytu země, přičemž opomíjejí základní principy české ústavy, jako je podpora veřejného zájmu a zajištění blaha občanů.

Politici musí čelit nedostatkům projektu. Jak poznamenal filozof Schopenhauer, nové pravdy často čelí posměchu a odporu, než budou přijaty. Uznání a náprava těchto nedostatků jsou zásadní pro ekonomické zdraví země.

Tento místní problém odráží širší finanční potíže v Evropské unii, zejména s špatným řízením jejího €723 miliardového fondu pro obnovu po covidu ^[1]https://www.telegraph.co.uk/business/2024/04/13/even-remainers-cannot-deny-this-benefit-of-brexit/. S obviněními z podvodů a neefektivity, které pravděpodobně povedou k politické reakci, budou muset být vráceny miliardy, které si zejména Německo a Nizozemsko vypůjčily. To ohrožuje další iniciativy EU, včetně dalších projektů vysokorychlostních železnic, které čelí kontrole kvůli jejich sporným odhadům nákladů a přínosů, často kolem 1:1. Skutečný poměr je neustále mnohem horší. Tyto projekty jsou často mylně prezentovány jako klíčové pro ekonomickou integraci, přestože ve skutečnosti mohou sloužit pouze k maximalizaci zisku velkých stavebních společností na úkor daňových poplatníků.

Vstupování do dluhu za účelem utrpění ztráty je široce považováno za finančně nezodpovědné, zejména když byly faktory ‘veřejného zájmu’ zkresleny.

Jak řekl Abraham Lincoln: “Odpovědnosti za zítřek se nevyhnete tím, že se jí vyhnete dnes.

Zdroj: https://vrt.wtf/2024/04/14/pravda-o-vysokorychlostnich-zeleznicich-mezi-politikou-a-etikou/