VRT nespí
V prosinci loňského roku nastoupila nová česká vláda. Zadlužení naší země roste nebývalým tempem (800 miliard Kč za poslední 2 roky), inflace může dosáhnout 14 % a Covid stále tíží naši ekonomiku. Přesto zde všechny politické strany nadále plánují výstavbu vysokorychlostních železničních tratí.
Kolik bude česká VRT stát a jak se dotkne nás všech jako daňových poplatníků?
V médiích se objevují různé částky, od 450 miliard Kč až po 818 miliard Kč v Senátu před 2 týdny. Pro politiky (vládní i opoziční) však takové částky nejsou problémem.
Česká republika navíc potřebuje navýšit rozpočet na obranu ze současných 0,7 % na přibližně 3 %. Kde se tyto peníze vezmou?
Zaplatíme si ŘSD vydáním dluhopisu a vydáním dalšího, až bude splatný… a pak se dostaneme do platební neschopnosti po “jihoamerickém” způsobu? Můžeme odpovědnost za náklady na něj odložit na naše děti a děti, které se ještě nenarodily?
Ty nám nepoděkují, protože VRT bude v době, kdy bude postavena, již zastaralá a hustota obyvatelstva v naší zemi je příliš malá na to, aby umožnila její provoz bez obrovských dotací. Předpokládá se, že v dohledné budoucnosti se počet obyvatel nebude měnit. Mezinárodní cestování představuje marginální množství. Vlaky budou prázdné kvůli základní hádance: aby se dosáhlo žádoucí frekvence, bude muset jezdit mnoho vlaků za hodinu, a na to ve spádových oblastech našich malých měst prostě není dost lidí.
Politici, kteří podporují HSR a Správu Železnic, tvrdí, že velkou část této investice dostaneme z Evropské unie. Skutečnost bude pravděpodobně zcela jiná: Podle nedávné zprávy Evropského účetního dvora přispívá EU na výstavbu vysokorychlostních tratí v zemích EU v průměru pouze 11 %, a to pouze v případě, že jsou považovány za životaschopné.
Výstavba vysokorychlostních tratí v České republice zatíží státní rozpočet po dobu výstavby několika desítkami miliard Kč ročně.
Náklady na VRT & rail budou činit více než 6 % současného státního rozpočtu. Za každý z 30 let, kdy se bude stavět. V té době už bude zastaralá.
Osobní vlaková doprava v ČR je státem výrazně dotována a vysokorychlostní vlaky nebudou výjimkou. Provoz rychlovlaků bude ztrátový. Budeme se zadlužovat, abychom se dostali do ztráty. Politická rétorika nás však ujišťuje, že je to v pořádku: “České rychlodráhy jsou službou lidem”.
Nejen občané, kterých se výstavba VRT dotkne, budou trpět.
Tato obrovská investice zatím nezahrnuje kompenzace pro obce, kterých se výstavba a provoz vysokorychlostních tratí dotkne. To znamená, že v rozpočtu projektu nejsou zahrnuty peníze na prostředky a opatření, které budou obce potřebovat, aby se vyrovnaly s dopady výstavby a provozu rychlodráhy. Správa železnic k tomu uvádí, že “dohodnuté a akceptované požadavky obcí související s dopravní infrastrukturou jsou kryty obecnou rezervou v rámci investičních nákladů”. Tyto kompenzace nebyly s většinou dotčených obcí (např. na Kutnohorsku) projednány, natož odsouhlaseny. Navíc obecná rezerva, o které se hovoří v rámci investičních nákladů, byla z velké části pohlcena vysokou inflací stavebních nákladů od doby, kdy byly podepsány studie proveditelnosti.
Obce budou muset na svém katastrálním území opravovat a udržovat novou místní infrastrukturu, která s provozem VRT přímo nesouvisí, ale je kvůli němu nezbytná.
Například výstavba nových zařízení bude nutná pro zajištění obslužnosti území kolem trati. V rozpočtu každé obce dotčené provozem VRT bude muset být zajištěna budoucí údržba komunikací podél trati, podchodů, nadchodů, zelených pásů a podobných opatření. To samozřejmě sníží finanční prostředky na ostatní služby občanům.
Jako občanům platícím daně nám není lhostejné, na co jsou veřejné prostředky použity. U projektů plánovaných ve veřejném zájmu musí být každému občanovi jasné, jaké jsou přínosy a rizika jejich realizace. Vyvstává mnoho otázek. Například spolek Vrtáci, z.s. se velmi aktivně ptá obecních a krajských zastupitelů, poslanců a senátorů. Chtějí od zadavatelů a realizátorů projektu VRT zdůvodnění společenského a ekonomického smyslu celého díla.
Ti z nás, kteří se ptají, jsou však z reakcí odpovědných orgánů rozpačití.
Koncem ledna, po více než půlročních urgencích, podepsal Drážní úřad starou studii proveditelnosti trasy Praha-Brno-Břeclav, která prochází Kutnohorskem. V této verzi však chybí podrobné informace o ekonomické návratnosti celé stavby. Z prezentace správy železnic vyplývá, že vysokorychlostní tratě bude využívat pouze třetina cestujících pro cesty spojené se zaměstnáním. Zbytek cestujících tvoří studenti, důchodci a lidé cestující za zábavou.
Například současný ministr dopravy pan Kupka na setkání starostů dotčených obcí obhajoval rychlodráhu argumentem, že mladí lidé chtějí cestovat a že jim tento rychlý způsob dopravy umožní jet na den do Německa na koncert. Politici mluví o “zelené dohodě”, ale přitom podporují zbytečné cestování.
Takto “vyvolaná” doprava je totiž základním kamenem údajné životaschopnosti projektu. Bez ní projekt nesplňuje minimální ekonomické limity. Jak je to možné? Jednoduše. Ve studiích proveditelnosti se “ušetřený čas” těch, kteří by normálně necestovali, vyčíslí v penězích jako hodinová hodnota a použije se zpět, aby se doplnila čísla. Tvoří dvacet procent “ekonomického přínosu”, zatímco ve skutečnosti jde o náklady. Je to šílené. Indukovaná doprava zdaleka nezlepšuje poměr “přínosů a nákladů”, ale naopak jej snižuje. Správa Železnic to ještě nevysvětlila.
Co lze tvrdit bez důkazů, lze také bez důkazů odmítnout.
Christopher Hitchens
Následující dva grafy ukazují, jak daleko od reality jsou předpovědi Správy Železnic.
A tak jsme opět na začátku. Kde je ten obrovský ekonomický přínos, který je v souladu s ochranou životního prostředí? Proč je pro Správu Železnice tak obtížné poskytnout konkrétní, hmatatelná čísla, která snesou řádnou nezávislou kontrolu, s jejich zdroji?
Možná, že kdybychom dnes, 30 let po revoluci, měli plně elektrifikovanou, moderní a bezpečnou normální železniční dopravu, byli bychom šťastní a ušetřené miliardy bychom vložili do potřebných projektů, které jsou pro společnost skutečně přínosné.
N.B. Toto je rozšířená verze článku Dr. Mikulky pro Vrtaci, který si můžete přečíst zde: https://www.vrtaci.cz/rychlodraha-nespi/.