Velký a nepochopitelný krok Ústeckého kraje
Velký a nepochopitelný krok Ústeckého kraje proti zájmu VRT a místních obcí.
Spolek obcí z Litoměřicka a Podřipska
rozVRTaná krajina
Zastupitelstvo Ústeckého kraje odsouhlasilo Správě železnic jejich žádost na Aktualizaci Zásad územního rozvoje. Jak mnohokrát během několikahodinového zasedání opakoval hejtman Jan Schiller, “potřebujeme více informací a budeme hlasovat pouze o tom, zda SŽ umožníme, aby nám podklady dodala. Nic jiného se nestane, nic se ještě nerozhodne, jde jen o aktualizaci dat ke změně územního rozvoje. Až za rok, možná dva se budeme zabývat tím, zda je některá varianta taková, že bychom ji mohli zanést do Zásad územního rozvoje.”
Přitom schválené usnesení zní (zkráceně): “ZÚK po projednání rozhodlo o pořízení aktualizace ZÚR ÚK […]. Obsahem aktualizace bude na základě prověření předložených variant vymezení návrhového koridoru pro vysokorychlostní trať RS4 […]”. A to vše do konce roku 2023. Předložené varianty jsou tři a nebylo nikým vysvětleno, proč by kraj neměl po SŽ chtít, aby prověřila také jakékoli další alternativy, i když existují. Zastupitel Filip Ušák chtěl do usnesení zanést i žádost o prověření varianty letos zpracovanou CEDOP na zadání Martina Hausenblase. Tato varianta prakticky kopíruje trasu prezentovanou v oficiálním propagačním videu SŽ z roku 2017, která zdůrazňovala vedení mimo památkové rezervace Litoměřic a Terezína s příklonem k dálnici D8 směrem k Praze. Vedoucí odboru územního plánování ÚK Hana Bergmannová zdůraznila, že nelze do navrženého usnesení nic přidat, protože se musí hlasovat o žádosti, jak ji podala SŽ. Neřekla, proč nemůže zastupitelstvo hlasovat o vlastním požadavku na SŽ, kde by byla nutnost dodat podklady k maximu možností ačkoli dle stavebního zákona §42 zastupitelstvo kraje rozhoduje o pořízení aktualizace zásad územního rozvoje a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh. Tuto variantu tak bez podkladů, o které přitom hejtman údajně tolik stojí, zastupitelé zamítli a schválili žádost SŽ, díky které jakékoli alternativy řešit nemusí. Alespoň tedy ne další dva roky.
Spolek 11 obcí na Litoměřicku rozVRTaná krajina má v plánu rozhodnutí projednat s advokáty a dalšími odborníky, je ale patrné, že v rozhodnutí není žádost o poskytnutí podkladů, ale závazek kraje provést danou aktualizaci. Přes rok přitom byli i zástupci spolku členy Pracovní skupiny, kterou k VRT sestavil sám hejtman Schiller. Tam se snažili najít další řešení, protože v rámci celé republiky Správa železnic plánuje stavět VRT v takovém rozsahu zcela mimo dlouhodobě ukotvenou rezervu v územních plánech pouze zde. Ta byla projednána a schválena před více než 10 lety, celý kraj, všechny obce a všichni obyvatelé s ní počítají. Ve vymezené rezervě 600 metrů širokého koridoru je celou dobu stavební uzávěra a jejím směrem se obce nerozvíjí, pokud nemusí. Oproti tomu vznikají nové čtvrti, lidé opravují své nemovitosti, obdělávají kvalitní zemědělskou půdu a plánují svou budoucnost v místech, kde bylo zdánlivě bezpečno. Samozřejmě, může dojít ke změně, ale Správa železnic s tehdejším vedením Ministerstva dopravy (ANO) rozhodli, že schválenou trasu opustí, již v roce 2015. Nikomu o tom neřekli. Dotčené obce zjistili náhodou a díky vlastní práci, co se děje, až v polovině roku 2020.
“V katastrech se nám objevili geoměřiči a ani v Roudnici nad Labem nevěděli, proč. Až později jsme zjistili, že vytyčují novou možnou trasu pro VRT. Bylo léto 2020, v prosinci zveřejnila Správa železnic Studii proveditelnosti, na které pracovali od roku 2015. Zde prověřovali pracně snad 15 možných variant, všechny ale právě koncem roku hodily do koše a navrhli 2 nové. V pozměněné variantě ponechali “modrou” variantu Mrchový kopec a přidali “červenou” trasu Holý vrch. Hned v lednu nám ministr Havlíček odpověděl, že je červená trasa preferovaná, protože má méně střetů. Přitom k ní neexistoval, a dodnes neexistuje, žádný průzkum, nikdo neví, jak stavba ohrozí naše záplavové území, zda stavba bude realizovatelná, ačkoli zde jsou i v územních plánech vytyčené sesuvy,” vysvětluje zakladatelka spolku místních obcí rozVRTaná krajina, starostka Chodoun, Marie Cimrová. Třetí plánovanou variantou je “zelená” Vyšecko-Holý vrch. Tu představila Správa železnic na zmíněné Pracovní skupině v létě 2021, ihned byla prohlášena za prioritní a hejtman Schiller doporučil SŽ, aby si zažádala právě o projednávanou Aktualizaci ZÚR. “Bylo to velmi rychlé a překvapivé rozhodnutí, vůbec jsme neměli šanci o trase jednat, ačkoli kvůli tomu Pracovní skupina vznikla. Bylo to chvíli před volbami a později jsme se z médií dozvěděli, že v den jednání pracovní skupiny hejtmana kvůli VRT navštívil tehdejší ministr Havlíček,” popisuje místostarosta Křešic, architekt Ondřej Štědrý. “Nové varianty přitom jsou v nepřípustném střetu s existující i plánovanou zástavbou, v území dosud nedotčeném plánováním trati,” doplňuje podložené obavy tisíců místních obyvatel.
Teprve v lednu 2021 se objevilo v hlavním českém dokumentu, Politice územního rozvoje, zadání pro ministerstvo dopravy “prověřit možnost napojení Ústí nad Labem na VRT”. Šest let poté, co s jinou variantou ministerstvo nepočítalo a všechny peníze za studie šly tam, kam chtěli. “Správa železnic nám vysvětlovala, že prý nikdo nemůže počítat s tím, co je v ZÚR, že je to zastaralá koncepce. Údajně mělo být všem roky jasné, že VRT povede jinudy, protože je hlavní prioritou, aby Ústí nad Labem mělo zastávku přímo ve svém centru. Z Brna do Prahy přestoupíte v Nehvizdech, v Brně nezajedete do úplného centra, v polovině Evropských velkých měst budete VRT projíždět po okruhu. Dělají z nás ty, kdo vše komplikují a brání pokroku. Podle nás je ale důležitější právě rychlost VRT a obslužnost celého kraje, než “komfortní obsluha” centra krajského města. Vždyť se zastávkou u Chabařovic by to měli do centra jen 10 minut, byla by u D8 a Teplic,” říká starostka Hrobec, Kateřina Hlaváčová. “Nechápeme, že musíme za rychlou VRT bojovat my a Českému státu na ní nezáleží, každý kraj si řeší svou část a lobbuje za svůj zájem. Doufáme, že s novou Vládou ale bude situace o něco lepší,” dodává.
Na včerejším zasedání 28. února 2022 vystoupilo několik starostů a dalších občanů, ale hejtman i někteří zastupitelé je nařkli z toho, že dostatečně neposlouchají a nereflektují, že se “zatím nic neděje”. Jak jsme ale již napsali, finální usnesení hovoří jinak. Ani hejtman nevysvětlil, proč pro studii tří nových variant trasy vysokorychlostní tratě v tomto kraji Správa železnic nutně potřebuje požadovanou aktualizaci. Vždyť přes 10 let při práci na rozsáhlých územně-technických studiích i hlavní Studii proveditelnosti nepotřebovala ani takovou aktualizaci, ani mluvit s dotčenými obcemi, v předkládaných podkladech měla opakovaně významné chyby (například opomenutí střetu s obcí Chlumec, která má 5 tisíc obyvatel). “Zdá se, že zatímco my jsme poslední dva roky studovali stovky, možná tisíce stran podkladů, někteří zastupitelé si zřejmě nepřečetli ani pár stran, které jsme jim zaslali a předali před jednáním zastupitelstva,” říká Hlaváčová. Návrh na usnesení byl některým zastupitelům poskytnut až v průběhu jednání. Před zasedáním totiž bylo avizováno hlasování a projednání jen dle žádosti SŽ o aktualizaci dle jejích třech variant, hejtman ale před projednáním přidal bod, že je nutné je posoudit i s rezervovanou trasou v ZÚR. Návrh usnesení rozdaný zastupitelům obsahoval významnou chybu, na což upozornil zastupitel Filip Ušák, a zcela finální podobu hejtman pouze přečetl na závěr celého jednání. “Pokud toto posouzení bude vypadat stejně, jako ve všech dokumentech od 2015, znamená to, že Správa konstatuje, že varianta nesplňuje prioritu zastávky v centru Ústí a tím ji dá ze stolu. Opět. Ačkoli samotné město veřejně o zastávce jedná až v těchto týdnech. Bude tam projíždět až 150 nákladních vlaků denně (nebo spíš přes noc), významně se navýší i doprava automobilová, lze očekávat zhoršení kvality ovzduší a životního prostředí ve městě. Je možné, že veřejné debaty a nutnost stavět nad zemí povedou k tomu, že i zastupitelé Ústí nad Labem začnou znovu prověřovat možnost zastávky u Chabařovic. Nebylo by pak potřeba řešit jinou trasu, než kterou už máme v mapách,” říká Štědrý. “Všechna práce od roku 2015 tak bude zbytečná, ale samozřejmě za to budeme rádi,” dodává.
Přílohy:
• Fotografie tištěné, nefinální verze usnesení
Byla vymazaná poslední část prvního odstavce “a současně zrušení koridoru územní rezervy”,
dalšími změnami si nejsme jistí.
• Mapa variant VRT s popisky
• Mapa variant VRT ze studie z roku 2015
Varianta E je zakreslená v Zásadách územního rozvoje
Z L3 vychází aktuální “modrá” varianta, ostatní SŽ shodila ze stolu
Z L1 vychází varianta navržená letos CEDOPem – zastupitelstvo zamítlo její další prověřování
• Odkaz na podklady zaslané zastupitelům před zasedáním včetně fotografií a vizualizací